Báseň Absinty

Pět hodin.....Svinské počasí....pošmourné....
Svinsky pošmourné, po čertech smutné.
Copak nemůže alespoň troch sprchnout, aby
všichni ti pitomci, co se tu s přihlouplým
výrazem promenují, zalezli?
Svinské počasí.........
Mizerný den, kurva! Pech!
Odmítli mi fejeton....., tak zdvořile:
"Výborně, skvělý fejeton.............
Zajímavé téma.....velice dobře napsané,
Bohužel neladí s linií našeho listu."
Linie listu! Pěkná linie listu!
Jsou to ty nejdebilnější noviny
v celé Paříži a Versailles!
Vydavatel roztržitý, plné ruce práce.
"Vraťte pánovi rukopis......Velice dobrý....
Téma pěkně napsané, ale to víte...
obchody váznou, nevím co dřív a pak...
zkuste třeba něco napsat v duchu
La Grande Marniere.
Něco, co si každý koupí....třeba jen tak
pro ozdobu do knihovny."

S mile přiblblým výrazem zmizel:
"Snad příště..."
Svinské počasí... půl šesté...
Bulváry! Vydám se po bulvárech.... třeba
Potkám kamarády.... Pěkní kamarádi!
Samí pitomci to jsou........
Dá se vůbec s někým v Paříži počítat?
Jak jsou všichni ti lidé kolem oškliví!
Příšerně vymóděné ženské a mužští
S přihlouplým výrazem......
"Pane vrchní, ABSINTH s cukrem!"
Je zábava pozorovat, jak se hrudka cukru
pomaloučku rozpouští na malé mřížce.....
jako ta pověstná kapka vody co rozpustí i žulu.
Snad jen, že cukr není tak tvrdý...
Naštěstí.....představte si ABSINTH s žulou.....
....ABSINTH s žulou, ha ha ha
to je švanda.....ABSINTH s žulou.
Člověk by nesměl tolik spěchat....
.....ha ha ha..... Cukr už se skoro rozpustil...
.....s námi je to stejné.

Zvláštní představa:
Člověk - kostka cukru...
Po smrti neskončíme jinak.....
Pěkně atom po atomu... molekula po molekule,
rozpadneme se, rozložíme a vrátíme se
laskavým spolupůsobením
rostlinek a červů
do lůna Všehomíra.
Budeme pak šťastnější.... Larva masařky si pochutná
Stejně na Victoru Hugovi jako
Na Anatolu Vrichvostovi.... Díky bohu!
Svinský počasí........ Mizerný den........
Ředitel idiot.... nakladatel blbec, že by člověk brečel..
...... a pak. Možná, že člověk toho talentu
ve skutečnosti ani moc nemá!
Dobrota, ten ABSINTH..... ne první lok, ale
potom.. Dobrota.
Šest hodin, na bulvárech začíná být pomalu živo... Skvělé,
Konečně ženské!
Mnohem hezčí než před chvílí...a elegantnější!
Ani mužští už nevypadají tak pitomě!
Nebe je pořád šedé, krásná
perleťová šeď....noblesní...jen takový nádech.
To je krása.
"Pane vrchní........ anýzový ABSINTH!"
Legrační, ABSINTH s cukrem......ale kuš. Dost těch řečí.
Půl sedmé..
Hotová přehlídka ženských! Skoro všechny pěkné...a tak zvláštní.
A záhadné!
Kde se berou? A kam jdou? Dozví se to člověk někdy?
Sotva si mě všimnou....a já je všechny miluju!
Jak já bych je miloval,
Kdyby chtěly.....ale všechny jdou dál.....
Uvidím je ještě někdy?
Na chodníku přede mnou nabízejí pouliční prodavači všechno možné...
.....noviny.... cigártašky..plyšové opičky....všech barev..
Co je to za lidi? Ztroskotanci....neuznaní géniové..věční rebelové!
A ty jejich temné oči a záblesky zorniček!
Dala by se o tom napsat celá kniha....jedinečná...na jakou se..
..nezapomíná..taková, co by si ji museli koupit...všichni!
Ach! Ty ženské!
Proč žádnou nenapadne posadit se vedle mě, něžnouňce mě políbit...
..polaskat..pochovat, jak to dělávala maminka když jsem byl malý?
"Pane vrchní...čistý absinth.. A nebojte se mi dát pořádnou míru!"